Kostel Narození Panny Marie v Holubicích

Pravidelné bohoslužby:

Sobota: 16.00 hod. (mše svatá s nedělní platností – pouze 2. sobota v měsíci, kromě období letních školních prázdnin)

Historie kostela

SLOH
románskogotický

ANOTACE
Dominantou menšího sakrálního areálu je rotunda se dvěma apsidami a představenou hranolovou věží. Kostel byl mnohokrát přestavěn, ale zachoval si středověký charakter (jádro z 1. pol. 13. století; dochovány hodnotné malby z 1. pol. 14. st.).

DĚJINY
Kostel vysvěcený pražským biskupem Pelhřimem byl vystavěn ve 3. desetiletí 13. století “doksanskou” hutí. Kolem poloviny 13. století byla přistavěna další podkovovitá apsida, sklenutá kolem roku 1400. Ve 40. letech 14. století byla přistavěna hranolová věž. V barokní době vznikla sakristie a zřejmě v 17. století došlo k nastavění věže. Novogotické úpravy kostela se uskutečnily ve 2. polovině 19. století. Další úpravy proběhly v roce 1933 a ve druhé polovině 20. století. Při opravách v roce 1955 byly v předsíni kostela objeveny raně gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Restaurovány byly v letech 1956-1957. V 70. letech 20. století byly odkryty i malby ve špaletách oken ve východní apsidě (dochována především horní část těla stojících světců, odkazující na vliv byzantské malby).

POPIS
Areál kostela Narození Panny Marie leží v centrální části obce. Sestává z vlastního kostela, plochy bývalého hřbitova a ohradní zdi, v jejímž severozápadním rohu stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Půdorysně velice členitá stavba vznikla adicí hmot z různých slohových etap. Jádro tvoří původní románská rotunda s kruhovou lodí završenou válcovou lucernou a podkovovitou apsidou na východní straně, členěnou třemi slepými arkádami a hrotitými okny s kružbami. V raně gotické fázi byla loď rozšířena o větší jižní podkovovitou apsidu, s okny zakončenými půlkruhovým obloukem. V období vrcholné gotiky byla na západní straně přistavěna jednopatrová hranolová věž s jehlancovou střechou vynášenou dřevěnými krakorci. Z období baroka se do dnešní doby zachovala pouze nízká pravoúhlá sakristie s valbovou střechou, která byla přistavěna k severní straně rotundy. Schodiště obíhající ze západu stěnu jižní apsidy bylo strženo při generální opravě rotundy v 2. polovině 20. století. Zatímco starší stavební etapy (románská a raně gotická) jsou zděny z opukových kvádrů, je věž vyzděna ze smíšeného zdiva s bosovaným nárožím a opatřena hladkou omítkou okrové barvy stejně jako barokní sakristie. Střecha věže a válcové lucerny je kryta plechem, ostatní střechy prejzy. Loď je sklenuta kupolí s lucernou se čtyřmi podvojnými okénky, hlavní apsida konchou. Jižní apsida s klenbou o třech klínových žebrech je spojena s lodí širokým lomeným obloukem. Předsíň v přízemí věže je sklenutá žebrovou klenbou nesenou klínovými žebry, dosedajícími na nízké jehlancovité konzoly. Sakristie je sklenuta valenou klenbou s lunetami. V předsíni se dochovaly středověké nástěnné malby, s výjevy Stětí sv. Kateřiny, Kamenování sv. Štěpána, s postavami sv. Jeronýma, Madony, sv. Kateřiny, sv. Vojtěcha, s polofigurami sv. Otýlie, sv. Barbory, sv. Ambrože, sv. Biskupa a skupinou Ukřižování. Ohradní zeď vymezuje plochu bývalého hřbitova vyvýšenou nad okolní terén. Je zděná ze smíšeného zdiva a krytá pískovcovými plotnami. V severozápadním rohu stojí na novodobém hranolovém soklu socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1854. Socha je z šedého hrubozrnného křemičitého pískovce, o výšce 157 cm. Patrné jsou četné cementové plomby, krucifix je z větší části kopie.

Předmětem památkové ochrany je kostel, ohradní zeď se sochou sv. Jana Nepomuckého a pozemky vymezeného areálu.

POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY
Areál kostela Narození Panny Marie, s jádrem z druhé čtvrtiny 13. století, je cenná památka románskogotické architektury a raně gotického umění. Na stavbě se podílela stavební huť, působící na výstavbě premonstrátského kláštera v Doksanech v době kolem roku 1220. V té době již ves Holubice patřily Pražské kapitule (dar Přemysla Otakara I. na žádost biskupa Daniela v roce 1204). V evropském kontextu je významné vnější členění východní apsidy trojicí slepých arkád z doby kolem roku 1220, které nemá adekvátní srovnání ani v českých zemích, ani v přilehlým oblastech. Holubická stavba se jen volně řadí k několika málo uherským rotundám s vnějším pláštěm zdobeným slepými arkádami (Šivetice) nebo hustě řazenými lisenami (Kallósd, kaple sv. Jakuba v Jáku, kaple sv. Mikuláše ve vsi Selo ve Slovinsku, kostel sv. Pavla ve Vitenyédszentpál). Vzácně dochované raně středověké malby v prostoru pod věží vznikly kolem roku 1340 a patří k nejlépe zachovaným malbám lineárního slohu první poloviny 14. století a také k nejkvalitnějším ve fondu monumentálních maleb. Jejich výtvarnou kvalitu lze odvodit z dvorského prostředí krále Jana Lucemburského, patrný je vliv dílny Mistra vyšebrodského oltáře. Z hlediska odborného poznání je jejich existence důležitá také pro oblast samotné Prahy, kde jsou z tohoto období známé realizace jen z menších zlomků (kostel sv. Bartoloměje v Kyjích).