Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech
Pravidelné bohoslužby:
Neděle: 11.00 hod. (kromě 1. neděle v měsíci)
Historie kostela
SLOH
baroko
ANOTACE
Hodnotná sakrální stavba s gotickým presbytářem, s dochovaným fragmentem figurální nástěnné malby z 2. poloviny 14. století prošla výraznou barokizací a moderní úpravou na počátku 20. století.
POPIS
Kostel Narození sv. Křtitele stojí při hlavní silnici Praha – Veltrusy v centrální části obce východně od náměstí. K jednolodní orientované stavbě s odsazeným pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na Z je na S presbytáře přistavěna nízká sakristie čtvercového půdorysu. Nižší, užší presbytář pravoúhlého půdorysu s mohutnými podpěrnými skarpami je z J osvětlen segmentově klenutým oknem rámovaným širokou šambránou, v závěrové zdi okno slepé. Presbytář zastřešen sedlovou střechou s barokním kasulově vykrojeným štítem s trojúhelníkovým završením. V J i S stěně lodi jsou prolomeny tři okenní osy s okny stejné formy jako v presbytáři, na J mezi 1. a 2. okenní osou (od presbytáře) je boční vstup rámovaný kamenným ostěním s kapkami a trojúhelníkovou supraportou vynášenou dvěma volutovými konzolami. Loď s presbytářem obíhá průběžná korunní římsa. Střecha lodi je rovněž sedlová. V prvním desetiletí 20. století byl kostel výrazně upraven. Byla snesena čtverhranná věž nad presbytářem kostela a na Z k lodi přistavěna vysoká hranolová věž s jehlancovou střechou a bočními přístavbami navazujícími na loď kostela. V podvěží byl prolomen nový hlavní vstup s pravoúhlým ostěním. Vnější omítky jsou hladké, v ploše bílé, teknonické články tónovány světlým odstínem růžové. Střecha presbytáře, sakristie a lodi kostela je kryta bobrovkami, věž měděným plechem.
POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY
Hodnotná sakrální stavba s gotickým presbytářem, s dochovaným fragmentem figurální nástěnné malby z 2. poloviny 14. století prošla výraznou barokizací a moderní úpravou na počátku 20. století, při které byla snesena původní věž nad presbytářem a přistavěna vysoká západní věž. Výrazným prvkem interiéru kostela je kenotaf hraběte Rudolfa Chotka (+1771) z rodu zakladatelů veltruského zámku.
Historie kostela z jiných zdrojů
Kostel Narození sv. Jana Křtitele je hodnotnou sakrální stavbou s gotickým presbytářem, s dochovaným fragmentem figurální nástěnné malby z 2. poloviny 14. století prošlou výraznou barokizací a moderní úpravou na počátku 20. století, při které byla snesena původní věž nad presbytářem a přistavěna vysoká západní věž. Výrazným prvkem interiéru kostela je kenotaf (symbolický náhrobek) hraběte Rudolfa Chotka (+1771) z rodu zakladatelů veltruského zámku.
Kostel stojí při hlavní silnici Praha – Veltrusy v centrální části obce východně od náměstí. K jednolodní orientované stavbě s odsazeným pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západě. Na severní straně presbytáře je přistavěna nízká sakristie čtvercového půdorysu. Nižší, užší presbytář pravoúhlého půdorysu s mohutnými podpěrnými skarpami je z jižní strany osvětlen segmentově klenutým oknem rámovaným širokou šambránou, v závěrové zdi okno slepé. Presbytář je zastřešen sedlovou střechou s barokním kasulově vykrojeným štítem s trojúhelníkovým završením. V jižní i severní stěně lodi jsou prolomeny tři okenní osy s okny stejné formy jako v presbytáři, na jihu mezi 1. a 2. okenní osou (od presbytáře) je boční vstup rámovaný kamenným ostěním s kapkami a trojúhelníkovou supraportou vynášenou dvěma volutovými konzolami. Loď s presbytářem obíhá průběžná korunní římsa. Střecha lodi je rovněž sedlová. V prvním desetiletí 20. století byl kostel výrazně upraven. Byla snesena čtverhranná věž nad presbytářem kostela a na západě byla k lodi přistavěna vysoká hranolová věž s jehlancovou střechou a bočními přístavbami navazujícími na loď kostela. V podvěží byl prolomen nový hlavní vstup s pravoúhlým ostěním. Vnější omítky jsou hladké, v ploše bílé, teknonické články tónovány světlým odstínem růžové. Střecha presbytáře, sakristie a lodi kostela je kryta bobrovkami, věž měděným plechem.
Kostel byl už roku 1352 farním. Roku 1737 byl filiálním při faře Vepřecké, roku 1761 k němu dosadil Rudolf hrabě Chotek zámeckého kaplana, roku 1804 se stal lokalií (lokální kaplanství) a od r. 1855 opět farním kostelem. Renovován byl v roce 1897. Umělecké památky nemá.
Z původní stavby zůstal jen obdélníkový presbytář, 4,22 metrů dlouhý, 4,92 metrů široký a 5,10 metrů vysoký, s nízkým klenutím křížovým, které je uzavřeno kulatým, hladkým svorníkem. Profil žeber je obdélníkový, v rozích opatřený žlábky. Osvětlen je z jihu a z východu menším, úzkým oknem. Dveřmi, vedle nichž je též malé okénko, je spojen na severní straně se sakristií 4,20 metrů dlouhou a 2,50 metrů širokou, která má tři okénka. Presbytář i sakristie jsou podepřeny v celém svém obvodu silnou podpěrnou zdí 4,10 metrů vysokou, sahající až do poloviny výšky oken. Nad presbytářem je vystavěna čtverhranná věž krytá gotickou střechou se čtyřmi stejnými okny. Gotický vítězný oblouk má rozpon 3,84 metrů a zdivo je silné 0,89 metrů bez profilu.
Později přistavěná obdélníková chrámová síň dlouhá 15,50 metrů, 8 metrů široká a 7,5 metru vysoká je osvětlena po každé straně třemi okny zaklenutými nízkým segmentem. Je vyšší než presbytář s prkennou, velmi dovednou imitací klenby. Lunety (půlkruhové plochy stěn) jsou pěkně provedeny, příjemně obarveny, budící dojem kamenné stavby a jsou rozděleny pilastry (reliéfní plastické prvky připomínající sloupy). Vchod s předsíní je z jižní strany a druhý je ze západu, kde je v kobce Boží hrob.
Dřevěná kruchta (kůr) je podepřena dvěma kamennými pilíři a zdobena dvěma malovanými znaky. Varhany byly nové od p. Černého z Prahy.
Hlavní oltář je imitací z templů postavených v zámeckém parku. Po stranách jsou dvě dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Aloise. Oltářní obraz sv. Jana Křtitele maloval děkan Kamarýt z Deštné. V jihovýchodním rohu lodi stojí zděný pomník Rudolfa Chotka, koncem XVIII. století postavený ve formě pyramidy a přizpůsobený imitací mramoru a opatřen znakem ze žlutého plechu. V protějším rohu je umístěna kazatelna a vedle postranní oltář. Sošku Panny Marie řezali bratři Buškové ze Sychrova. Dřevěná jednoduchá křtitelnice má formu kalichu.
V jihozápadním rohu kostela stojí starobylá kamenná zvonice čtvercového půdorysu se zdivem silným 1,57 metrů. Jednotlivé strany zvenčí měří 6,75 metrů a uvnitř 4,20 metrů. Dvě úzká okénka (0,34 metrů) jsou upravena spíše jako střílny rozšiřující se dovnitř stavby na 0,84 metrů. Ve výši zvonů jsou tři stejná okénka směřující k západu, k jihu a k východu. Měla tudíž také ochranný účel. Stála původně o samotě, dříve než byl kostel zvětšen. Poněvadž hrozilo sesunutí, byla zbourána a nahrazena novou, bezpochyby románskou. Prodloužila se i chrámová síň v západním směru.
Uvnitř visely tři zvony:
1. zvon o průměru 0,94 metrů a výšce 0,75 metrů – nápis okolo koruny: tento zvon dělán Matějem na svatého Fabiána a Šebestiána leta božího tisícího čtyřstého devadesátého čtvrtého; druhý řádek: Pater noster kon es yncelys sanctificetur nomen tuum adveniat regnum tuum fiat voluntas tua sncut yn celo et yn tera styana; třetí řádek: panem amen. Pod nápisem reliéf světce držícího v pravici pilu a v levé ruce knihu. Na dolní obrubě úzký gotický ornament. Roku 1736 mu byla dána nová dřevěná hlavice, jak letopočet a začáteční písmena W K WH tam vytesaná označovaly. Poněvadž zvon byl puklý, byl dán roku 1901 do Prahy k přelití.
2. zvon o průměru 0,86 metrů a výšce 0,60 metrů – koruna zdobena vlysem listovým s plody o šířce 9 centimetrů a pod ním text: Refusa Pragae a Carolo Bellmann. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému; jakož bylo na počátku, tak budiž i nyní i vždycky až na věky věků Amen.
Na plášti psáno:
Smiluj se o Bože!
a zachovávej v mocné ochraně své osadu zdejší
odvrať všeliké neštěstí a všechno zlé těla i duše
popřej všem své svaté milosti, dej šťastně skonati a k
sobě do slávy věčné přijíti.
Na straně západní:
Za nejmilostivější vrchnosti Pána Pána
Jana Rudolfa Hraběte Chotka; za vrchního
auředlníka Pána Frant. Vokurky; za
pastýře duchovního Antonína Kořínka
tento zvon přelitý jest roku 18190.
Mimo to je dole ozdoben reliéfy o výšce 15 centimetrů – umírající sv. František Xaver a Madonna; sv. Jan Křtitel a Bohorodička.
3. zvon o průměru 0,68 metrů a výšce 0,48 metrů. Kolem čepce: Vera pletas
Charitas ConCorDia paX slt seMper; a vlys s růžemi a šípkovým listím o šířce 6 centimetrů. Na západní straně čteme týž nápis, jako na předešlém zvonu z téže strany. Na opačné straně:
K oslavení Hospodina onť každého
vůkol zní můj hlas
nemeškejte moc, štědrotu, lásku jeho
chválit v každý čas.
Dole na obrubě reliéfy sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého + sv. Josefa a sv. Barbory o výšce 12 centimetrů.
Východně blízko jižního kraje parku stojí pomník. Je na místě, kde byl pádem z koně usmrcen dne 2. listopadu 1812 c. k. plukovník hulánského pluku knížete ze Schwarzenberga atd. Ferdinand kníže Kinský ze Vchynic a Tetova, pán v Zlonicích, České Kamenici atd., v květu života (narodil se r. 1781). Pomník má nápis v obou zemských řečech. Vedle stojí hrobní kaple, kterou dle nadpisu nad vchodem založil Rudolf Kinský: »R. MDCCCXII Aurazem na tomto místě skonawšimu Ferdinandu knížeti Kinskému ku památce syn Rudolf Kinský založil.«. Uvnitř je oltář z hnědého mramoru Vápeno-Podolského.
Zdroj: Soupis památek, 20. Politický okres slanský (1904), str. 360-365
