Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Kralupech nad Vltavou

Pravidelné bohoslužby:

Neděle: 9.30 hod.
Úterý: 17.30 hod.
Pátek: 17.30 hod. (po mši sv. se koná adorace)

Historie kostela

SLOH
gotika; neogotika

ANOTACE
Jednolodní orientovaný kostel zděný z červených pálených cihel, neomítnutý, se štíhlou hranolovou věží a nižším presbytářem. Neogotický kostel byl postaven architektem Arnoštem Živným v letech 1894-95.

POPIS
Kostel je jednolodní novogotická stavba, orientovaná ne zcela přesně V-Z. Kostel je zděný z červených pálených cihel, neomítnutý. Skládá se z obdélné lodi sklenuté křížovou klenbou, s vysokými hrotitými okny s kružbou, dále z presbytáře nižšího než hlavní loď a štíhlé hranolové věže ukončené jehlancovým nastavcem. Hlavní vchod do kostela je věží. K S a J boku presbytáře přiléhají dva malé přístavky čtvecového půdorysu, z nichž jeden slouží jako sakristie. Střecha je strmá, krytá plechem nad hlavní lodí sedlová, nad presbytářem a přístavky valbová. Předmětem památkové ochrany je kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava a vymezený pozemek.

POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY
Kostel v Kralupech nad Vltavou byl postaven architektem Arnoštem Živným v letech 1894-95. Představuje jednu z mála dochovaných historických budov ve městě silně narušeném moderní přestavbou a průmyslovou výrobou.

Historie kostela z jiných zdrojů

Ke konci 19. století usilovala kralupská obec o získání statutu města, jehož podmínkou byl i vlastní kostel. Odhad nákladů jeho stavbu činil tehdy závratných 80 000 zlatých, což byla suma nad možnosti obce; už dřívější sbírkou v roce 1878 se podařilo shromáždit pouze 11 000 zlatých. Myšlenka postavit v Kralupech kostel byla oživena v roce 1893. Uskutečnění stavby nakonec umožnil velkorysý dar pražského probošta, monsignora ThDr. Eduarda Tersche.

Plán stavby v pseudogotickém slohu, vypracovaný pražským architektem Jaromírem Kaurem, musel být z úsporných důvodů architektem Arnoštem Živným přepracován a vlastní stavba zadána staviteli Rudolfu Štechovi z Plzně a známému kralupskému staviteli Aloisi Novému.

Základní kámen byl položen 14. května 1894 a již po neuvěřitelných 17 měsících, 28. října 1895, mohl sám kardinál Schönborn za účasti šlechetného dárce kostel vysvětit.

Kralupy nad Vltavou byly výnosem císaře Františka Josefa I. ze dne 22. listopadu 1902 povýšeny na město a sídlem samostatného farního úřadu se potom staly 1. července 1904.

Do věže kostela, vysoké 63,45 metrů, byly zavěšeny zvony Marie (1200 kg), Václav (600 kg), Jan Nepomucký (350 kg) a 50 kg zvonek z první kralupské školy. Tři největší zvony byly zrekvírovány v první světové válce roku 1917. V roce 1930 byly vysvěceny zvony nové, Marie, Ludmila, Vojtěch a Václav, které zde zněly do roku 1942, kdy opět padly za oběť válečné vřavě.

Trvalo potom téměř 50 let, než se kralupský chrám dočkal nových zvonů z ateliéru Leticie Dittrichové, pořízených na náklady tehdy s. p. Kaučuk, zásluhou jeho ředitele Ing. Nevosada. Jsou to zvony Václav, Ludmila a Vojtěch. V neděli 10. listopadu 1991 je za účasti představitelů města a široké veřejnosti slavnostně vysvětil pražský arcibiskup, kardinál PhDr. Miloslav Vlk a jejich hlas se kralupským údolím poprvé rozezněl na Štědrý večer 24. prosince 1991.

Podle pramenů, které shromáždil a publikoval Ing. Josef Stupka s jeho laskavým souhlasem.

Kralupské zvony

O kralupských zvonech se nádherně zmiňuje básník Jaroslav Seifert, který nostalgicky zatoužil po jejich kovových úderech: „Zazvoňte mi ještě jednou, kralupské zvony! A zněte dlouho… Sednu si na lávku, budu poslouchat a přísahám, že ani nemuknu. A´t ještě jednou se doposlouchám dosyta vašeho kovového hlasu…“ („Všecky krásy světa“)

Zvonění zvonů připomíná důležité okamžiky v životě jednotlivců, rodin i celé společnosti, lidi vzájemně spojuje, vede k zamyšlení a modlitbě. Zvony jsou však také voláním – k návratu ke kořenům, ke společenství s druhými.

Do věže kralupského kostela, která je vysoká 63,45 metrů, byly zavěšeny zvony již na počátku jeho existence v roce 1895. Jednalo se o zvony Marie (1 200 kg), Václav (600 kg), Jan Nepomucký (350 kg) a 50 kg zvonek z první kralupské školy. Tři největší zvony byly zrekvírovány za první světové války roku 1917. V roce 1930 byly vysvěceny zvony nové – Marie, Ludmila, Vojtěch a Václav, které zde zněly do roku 1942, kdy opět padly za oběť válce.

Trvalo potom téměř 50 let, než se kralupský kostel dočkal nových zvonů z dílny rodiny Dytrychových (Brodek u Přerova), pořízených na náklady společnosti Kaučuk, zásluhou jeho ředitele Ing. Miroslava Nevosada. Jsou to zvony Václav, Ludmila a Vojtěch. K tomuto pojmenování byl iniciátor inspirován umístěním Kralup v pomyslném trojúhelníku – Budeč, Mělník a Levý Hradec. Jedná se o místa působení tří českých světců. V neděli 10. listopadu 1991 zvony za účasti představitelů města a široké veřejnosti slavnostně požehnal kardinál Miloslav Vlk a jejich hlas se kralupským údolím poprvé rozezněl na Štědrý večer 24. prosince 1991.

V roce 2007 zvony opět utichly. Tentokrát však pouze na 3 týdny. Bylo nutné provést generální opravu všech zvonů. Náklady vyšly na 45 208 Kč. Doufejme, že i nadále budou zvony na kostelní věži sloužit celé kralupské veřejnosti a připomínat také důležité okamžiky našeho města. Ať je více těch okamžiků radostných, než smutných.

Historie kralupského kostela (Kralupy TV24. 5. 2011):

RESTAURÁTORSKÉ PRÁCE

Vitráž středového okna v presbytáři kostela