Podpořte projekt Charity Kralupy nad Vltavou a pomozte postavit domov pro rodiče bez střechy nad hlavou.
Přispět můžete pomocí sbírky na www.donio.cz/SocialniBytyUhy
Sociální bydlení znamená finančně dostupné bydlení. Jedná se o byty s regulovaným nájemným, které je maximálně 4 000 Kč/měsíc. Zároveň nevyžaduje složení počáteční kauce, což bývá základním problémem. Vžijte se do příběhů, které byly inspirací k založení sbírky.
Na co konkrétně budou peníze využity?
Peníze budou použity na dofinancování výstavby 6 sociálních bytů 50 m2 v obci Uhy nedaleko Kralup nad Vltavou, které budou pro rodiče v nouzi. Jedná se o klidnou lokalitu, přímo u domu je autobusová zastávka a naproti krásná a opravená školka.
Projekt je zčásti zainvestovaný a již je schválené stavební povolení. Z celkové částky 18 mil. se podařilo získat již 12 mil.
Tento projekt již podpořili: IROP, obec Uhy, obec Nelahozeves, Charita Kralupy nad Vltavou, Tříkrálová sbírka.
Příběh 1
Paní Jitka sama pečuje o dvě školou povinné děti. Finanční zajištění rodiny je také výhradně na jejích bedrech. Před lety musela kvůli domácímu násilí opustit s dětmi stávající domov. V této době pobírala pouze rodičovský příspěvek a před životem na ulici ji tak zachránilo azylové bydlení. Osamostatnit se a nastěhovat se do vlastního pronajatého bytu mohla až díky kamarádce, která jí poskytla půjčku na kauci a první nájem. V současnosti má práci, kterou může skloubit s péčí o děti a která ji naplňuje. Pokrýt náklady spojené s bydlením v nájmu a další nezbytné výdaje domácnosti je pro ni však stále složité.
Příběh 2
Paní Jana opustila se svým malým synem násilnického partnera a přestěhovala se do domu svých rodičů. Ani zde však nenašla bezpečné a klidné zázemí pro výchovu dítěte. Péče o syna a jeho bezpečí pro ni bylo vždy prioritou. Vzhledem k povaze svého zdravotního stavu, však potřebovala na cestě k osamostatnění podporu. Prvním krokem pro ni bylo azylové bydlení. V této době se paní Jana rovněž snažila navýšit příjem rodiny. Vzhledem ke zdravotnímu znevýhodnění, však nacházela pouze příležitostné brigády. V současnosti se svým synem bydlí u nového partnera. Jejím jediným příjmem je nadále invalidní důchod a přídavek na dítě 500 Kč. Stabilní příjem se jí i přes její snahu nedaří nalézt. V oblasti bydlení je tak plně odkázána na svého partnera.
Příběh 3
Paní K. bydlela s dětmi a přítelem v pronajatém bytě. Nakonec maminka musela doslova ze dne na den a v tajnosti opustit bydlení z důvodu domácího násilí. Dostupné bydlení v dané lokalitě není. Maminky jediný příjem v té době byl rodičovský příspěvek. Řešení této náročné situace bylo využít azylového bydlení. V azylovém domě maminka aktivně sháněla bydlení pro sebe a své děti. Finanční bariéru vysokého nájmu v komerčních bytech, složení kauce dvou nájmů a provizi realitnímu makléři nebyla schopná překonat. I přes využití státních dávek určených pro bydlení byl doplatek, který by musela platit stále vysoký.
Před kolotočem střídání azylových domů a stresem z nejistého bydlení jí zachránilo, právě dostupné bydlení, které se podařilo mamince sehnat. Při jejím současném příjmu, který je rodičovský příspěvek a přivýdělek úklidem si nájem v tomto bytě může dovolit. Vlastní bydlení, vedlo ke stabilizaci celé rodiny, děti nastoupily do školy a školky bez obav, že budou muset své prostředí měnit. Maminka si našla zaměstnání, a jak sama říká bez možnosti bydlení, které není zatěžkáno vysokým nájmem a kaucemi by rodina nikdy nenašla takto vyhovující bydlení.
Příběh 4
Klient SAS je otec s jedním dítětem, 7 letým synem, který navštěvuje 2. třídu základní školy. Otec pracuje jako údržbář v této škole a pobírá dávky hmotné nouze, jelikož jeho výdělek nepokryje základní životní potřeby a náklady na bydlení. Vyrůstal v rodině narkomanů, několikrát byl umístěn do dětského domova, posléze se stal také závislým na návykových látkách, kdy pobýval na ulici v Praze či v kempu na Mělníku, kde si přivydělával jako barman a kuchař. Tehdy se rozhodl se svou situací něco dělat a zahájil léčbu své závislosti na pervitinu a herionu, kterou úspěšně dokončil. V této době žil v rodném domě a souběžně s tím se seznámil s matkou jeho syna. Partnerka chvíli po narození syna od rodiny odešla. Pod záštitou OSPODu byl syn svěřen do péče otce. Chvíli se synem pobýval v azylovém domě na Mělníku. Poté se opět odstěhoval zpět do rodného domu, který mezitím odkoupil nový majitel vzhledem k četným exekucím rodiny. Tento dům je ovšem ve špatném stavu, proto se synem obývá jen jednu místnost, kde topí kamny, na kterých musí ohřívat vodu na koupání. Vzhledem k jeho nepříznivé životní situace by si otec samoživitel zasloužil konečně řádné bydlení.